Chovatelská stanice
Kurilský bobtail je ve střední a západní Evropě prakticky neznámé plemeno, přestože figuruje na seznamu uznaných plemen WCF již od roku 1995 a na seznamu FIFE od roku 2004. Původní standard WCF byl v roce 2001 přepracován a je identický s pozdějším standardem FIFE.
Kurilský bobtail se vyznačuje výborným zdravím a velmi vyrovnanou povahou. Jeho divoké vzezření se vůbec neodráží v temperamentu. Je neagresivní, zvídavý, společenský ve vztahu k člověku i k ostatním zvířatům, vyžaduje hlazení a mazlení.
Je velmi pozorný a inteligentní, rychle se naučí vnímat příkazy, ale stejně jako každá jiná správná kočka je plní jen v případě, uzná-li je pro sebe prospěšné.
Kurilský bobtail miluje vodu, je náruživý lovec a rybář. S ledovým klidem vleze i do umyvadla plného vody, aby ukojil své vodní touhy.
Ocas těchto koček je tvořen jedním nebo více zaúhleními nebo zakřiveními nebo jejich jakoukoliv kombinací. Viditelná délka ocasu je od tří do osmi centimetrů. Velikost a tvar mají harmonizovat s celkovým vzhledem kočky.
Že na nejvýchodnější výspě Ruska, Sachalinu a Kurilských ostrovech, žijí kočky se zkráceným ocasem, to se vědělo už dávno. Muselo ale uplynout hodně vody, než dozrál čas k jejich "objevení".
V 80.letech dvacátého století začínal v Rusku organizovaný chov koček a lidé vracející se ze služebních cest na Dálný východ dovezli první Kurily. Někteří byli posuzováni jako japonští bobtailové, ale s jinými jedinci si posuzovatelé nevěděli rady, protože sice měli krátký ocas, ale stavbou těla i strukturou srsti se od japonských bobtailů lišily.
Dnešní kurilský bobtail se liší i od původních volně žijících jedinců, a to většími rozměry. V přírodě váží kocouři většinou 3,5 až 4 kg a kočky 2 až 2,5 kg. Kocouři chovatelsky podchycení se dvěma až třemi známými generacemi předků váží 5 až 6 kg, kočky pak 3 až 4 kg. U tohoto plemene existuje jak krátkosrstá (KBS), tak i dlouhosrstá varieta (KBL).
V Rusku se podle údajů z roku 2002 zabývá chovem Kurilů vhodných pro vývoz (3 známé generace předků) asi 40 chovatelských stanic, především z řad členů WCF. Kromě Ruska se chovají na Ukrajině, v Estonsku ve Finsku a Litvě, ovšem všude zatím představují velkou vzácnost. Od letošního roku jsou tyto nádherné kočky zastoupeny také v České republice.
Kalužová Petra, Kaluzova.Petra@seznam.cz, tel: +420 732821617